Doprovod dítěte k lékaři: Na co máte ze zákona nárok?

Právní nárok na pracovní volno

Zaměstnanec má podle zákoníku práce nárok na pracovní volno k doprovodu rodinného příslušníka do zdravotnického zařízení. Toto právo je zakotveno v § 191 zákoníku práce a dále upřesněno v nařízení vlády č. 590/2006 Sb. V případě doprovodu dítěte k lékaři se jedná o důležitou osobní překážku v práci, při které zaměstnavatel musí poskytnout pracovní volno.

Nárok na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu přísluší pouze jednomu z rodinných příslušníků, a to na nezbytně nutnou dobu, maximálně však na jeden den. Toto volno je možné čerpat k doprovodu dítěte mladšího 15 let, případně jiného rodinného příslušníka, který žije se zaměstnancem ve společné domácnosti. V případě doprovodu dítěte se nárok vztahuje na oba rodiče, nicméně v konkrétní den může toto volno čerpat pouze jeden z nich.

Zaměstnanec má v takovém případě nárok na náhradu mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku. Je důležité si uvědomit, že toto právo není neomezené. Zaměstnavatel je povinen poskytnout pracovní volno maximálně na jeden den, i kdyby vyšetření či ošetření trvalo déle. Pokud by bylo nutné dítě doprovázet k lékaři opakovaně, vzniká nárok na pracovní volno při každé takové návštěvě znovu.

Pro uplatnění nároku na pracovní volno musí zaměstnanec předem informovat zaměstnavatele o plánované návštěvě lékaře s dítětem. Následně je povinen návštěvu doložit potvrzením od lékaře, které by mělo obsahovat údaje o době strávené ve zdravotnickém zařízení. Zaměstnavatel nemůže toto volno zaměstnanci odmítnout, pokud jsou splněny zákonné podmínky.

V případě, že se jedná o plánované vyšetření, je vhodné termín konzultovat se zaměstnavatelem a pokud možno jej naplánovat tak, aby co nejméně narušil pracovní proces. Zaměstnanec by měl vždy zvážit, zda není možné návštěvu lékaře uskutečnit mimo pracovní dobu. Pokud to však není možné, má plné právo na čerpání tohoto pracovního volna.

Je třeba zdůraznit, že toto pracovní volno nelze zaměňovat s ošetřovným, které se poskytuje v případě, kdy dítě onemocní a rodič o něj musí pečovat doma. Doprovod k lékaři je jednorázová záležitost, zatímco ošetřovné je dávkou nemocenského pojištění, která může být čerpána po delší dobu.

Zaměstnavatel může po zaměstnanci požadovat, aby prokázal, že doprovázená osoba žije s ním ve společné domácnosti, případně že je jeho rodinným příslušníkem. V případě dítěte mladšího 15 let tato povinnost odpadá, postačí doložení vztahu rodič-dítě.

Délka pracovního volna při doprovodu

Pracovní volno při doprovodu rodinného příslušníka k lékaři je důležitým právem zaměstnance, které upravuje zákoník práce a související předpisy. V případě doprovodu dítěte k lékaři má zaměstnanec nárok na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, maximálně však na jeden den. Toto volno se poskytuje tomu z rodičů, který dítě k vyšetření nebo ošetření doprovází, přičemž není rozhodující, zda se jedná o matku či otce.

Délka pracovního volna se odvíjí od skutečné potřeby doprovodu, což zahrnuje nejen samotné vyšetření, ale i cestu k lékaři a zpět. Zaměstnavatel nemůže určovat konkrétní časový limit, musí respektovat reálnou situaci. V případě, že vyšetření trvá pouze část pracovní doby, je zaměstnanec povinen odpracovat zbývající část směny, pokud to časové možnosti umožňují.

Pro děti do 15 let věku platí, že zaměstnanec má nárok na placené volno při každé návštěvě lékaře, kdy je doprovod nutný. U dětí starších 15 let se již posuzuje, zda je doprovod skutečně nezbytný, například z důvodu zdravotního stavu nebo náročnosti vyšetření. Nárok na pracovní volno se vztahuje i na doprovod k preventivním prohlídkám, očkování nebo specializovaným vyšetřením.

V situacích, kdy je potřeba doprovázet dítě k lékaři mimo místo bydliště, může být doba pracovního volna delší. Zaměstnavatel musí zohlednit čas potřebný na cestu do zdravotnického zařízení, které se může nacházet v jiném městě. To platí zejména při návštěvách specializovaných pracovišť nebo při hospitalizaci dítěte ve vzdálenější nemocnici.

Zaměstnanec je povinen svému zaměstnavateli oznámit potřebu doprovodu k lékaři s dostatečným předstihem, aby mohl zaměstnavatel zajistit náhradu nebo přizpůsobit organizaci práce. Po návratu do zaměstnání musí předložit potvrzení o návštěvě zdravotnického zařízení, které obsahuje údaje o době strávené doprovodem.

V případě chronicky nemocných dětí nebo dětí vyžadujících častější lékařskou péči je možné dohodnout se zaměstnavatelem na individuálním řešení situace. Některé firmy nabízejí flexibilní pracovní dobu nebo možnost práce z domova, což může ulehčit skloubení pracovních povinností s péčí o zdraví dítěte. Zaměstnavatel nesmí zaměstnance nijak znevýhodňovat nebo postihovat za čerpání tohoto pracovního volna, jelikož se jedná o zákonný nárok vyplývající z pracovněprávních předpisů.

Je důležité si uvědomit, že nárok na pracovní volno při doprovodu dítěte k lékaři se týká nejen biologických rodičů, ale i osvojitelů, pěstounů nebo osob, kterým bylo dítě svěřeno do péče. Toto právo může uplatnit i druh nebo družka rodiče dítěte, pokud žijí ve společné domácnosti.

Náhrada mzdy při doprovodu dítěte

Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu při doprovodu dítěte k lékaři. Toto právo je zakotveno v zákoníku práce a nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Náhrada mzdy při doprovodu rodinného příslušníka k lékaři se poskytuje pouze jednomu z rodičů, a to na nezbytně nutnou dobu, maximálně však na jeden den.

V případě doprovodu dítěte k lékaři se náhrada mzdy poskytuje při doprovodu dítěte mladšího 15 let. Toto omezení je důležité, protože u starších dětí se předpokládá, že jsou již schopny navštívit lékaře samostatně. Náhrada mzdy se poskytuje ve výši průměrného výdělku zaměstnance. Pro výpočet průměrného výdělku se použije předchozí kalendářní čtvrtletí.

Zaměstnanec musí svému zaměstnavateli předem oznámit potřebu doprovodu dítěte k lékaři a následně doložit potvrzení o návštěvě zdravotnického zařízení. Toto potvrzení musí obsahovat údaje o době strávené u lékaře. Zaměstnavatel nemůže odmítnout poskytnout pracovní volno s náhradou mzdy, pokud jsou splněny zákonné podmínky.

Je důležité zmínit, že náhrada mzdy se poskytuje i v případě, kdy je nutné dítě doprovodit k preventivní prohlídce, očkování nebo specializovanému vyšetření. Nárok vzniká i při doprovodu k zubaři nebo k odbornému lékaři. V případě hospitalizace dítěte může být poskytnuto pracovní volno s náhradou mzdy na delší dobu, pokud je přítomnost rodiče nezbytná.

Zaměstnavatel může po zaměstnanci požadovat, aby návštěvu lékaře plánoval pokud možno mimo pracovní dobu. Není-li to však možné, musí respektovat potřebu doprovodu v pracovní době. Náhrada mzdy se poskytuje i při cestě k lékaři a zpět, nejen za dobu strávenou přímo v ordinaci.

V praxi často vznikají situace, kdy je nutné s dítětem navštívit lékaře opakovaně. I v těchto případech má zaměstnanec nárok na pracovní volno s náhradou mzdy, pokud jsou návštěvy lékaře nezbytné. Zaměstnavatel však může požadovat rozumné rozvržení těchto návštěv tak, aby co nejméně narušovaly pracovní proces.

Náhrada mzdy se neposkytuje, pokud doprovází dítě k lékaři jiná osoba než rodič (například prarodič nebo jiný příbuzný), pokud není zákonným zástupcem dítěte. Výjimku tvoří případy, kdy je tato osoba ustanovena jako opatrovník nebo pěstoun.

Pro uplatnění nároku na náhradu mzdy při doprovodu dítěte k lékaři je nezbytné dodržet stanovený postup. Zaměstnanec by měl vést evidenci těchto návštěv a uchovávat všechna potvrzení od lékaře pro případnou kontrolu ze strany zaměstnavatele nebo orgánů státní správy.

Rodič má nárok na volno s náhradou mzdy k doprovodu dítěte k lékaři, pokud je vyšetření nebo ošetření nezbytné provést v pracovní době a nelze ho zajistit mimo ni.

Adéla Pospíšilová

Věková hranice doprovázeného dítěte

V souvislosti s doprovodem dítěte k lékaři je důležité znát přesné věkové hranice, které stanovuje zákoník práce. Základní věková hranice pro nárok na pracovní volno při doprovodu dítěte k lékaři je 15 let. Tato hranice vychází z předpokladu, že dítě do patnácti let věku není dostatečně vyspělé na samostatné návštěvy zdravotnických zařízení a potřebuje podporu a asistenci dospělé osoby.

Je však třeba zdůraznit, že existují situace, kdy může být věková hranice vyšší. V případě dětí se zdravotním postižením nebo závažnými chronickými onemocněními může být nárok na doprovod uznán i po dovršení 15 let věku. Toto rozšíření věkové hranice reflektuje specifické potřeby zdravotně znevýhodněných dětí, které mohou vyžadovat asistenci rodiče či jiné oprávněné osoby i v pozdějším věku.

Zákoník práce také pamatuje na situace, kdy je nutné dítě doprovázet do specializovaných zdravotnických zařízení vzdálených od místa bydliště. V těchto případech se věková hranice posuzuje individuálně s ohledem na vyspělost dítěte a náročnost cesty. Zaměstnavatel by měl přihlédnout k těmto okolnostem a poskytnout pracovní volno i v případě doprovodu staršího dítěte, pokud to situace vyžaduje.

Pro účely doprovodu k lékaři se za dítě považuje nezaopatřené dítě, tedy dítě do skončení povinné školní docházky, a poté do dosažení 26 let věku, pokud se soustavně připravuje na budoucí povolání nebo se nemůže připravovat na budoucí povolání či vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc nebo úraz. Nicméně nárok na pracovní volno s náhradou mzdy při doprovodu k lékaři se vztahuje primárně k věkové hranici 15 let.

V praxi se často setkáváme s dotazy, zda je možné doprovázet k lékaři i dítě starší 15 let. Zákoník práce tuto možnost nevylučuje, ale nárok na pracovní volno s náhradou mzdy v takovém případě není automatický. Zaměstnavatel může volno poskytnout na základě vlastního uvážení nebo v rámci benefitů zakotvených v kolektivní smlouvě či vnitřních předpisech.

Je také důležité zmínit, že věková hranice 15 let se vztahuje k běžným lékařským vyšetřením a ošetřením. V případě hospitalizace dítěte může být doprovod a přítomnost rodiče nezbytná i u starších dětí, zejména pokud to vyžaduje jejich zdravotní nebo psychický stav. V těchto situacích se postupuje podle zvláštních právních předpisů a doporučení ošetřujícího lékaře.

Věková hranice 15 let tedy není absolutní a neměnnou překážkou pro doprovod dítěte k lékaři. Vždy je třeba posuzovat konkrétní situaci, zdravotní stav dítěte a další relevantní okolnosti. Zaměstnavatelé by měli k těmto situacím přistupovat s pochopením a v souladu s principem péče o zdraví zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků.

Potvrzení o návštěvě zdravotnického zařízení

Při doprovodu dítěte k lékaři je vždy nutné doložit zaměstnavateli potvrzení o návštěvě zdravotnického zařízení. Toto potvrzení slouží jako oficiální doklad o tom, že rodič nebo jiná oprávněná osoba skutečně doprovodila dítě k lékaři a strávila tím určitý čas během své pracovní doby. Zaměstnavatel má právo toto potvrzení vyžadovat, aby mohl správně evidovat pracovní volno a posoudit nárok na náhradu mzdy.

Potvrzení musí obsahovat několik základních náležitostí. V první řadě je nezbytné, aby obsahovalo identifikační údaje zdravotnického zařízení včetně razítka a podpisu lékaře. Dále musí být uvedeno jméno doprovázejícího rodiče nebo jiné oprávněné osoby a jméno doprovázeného dítěte. Důležitou součástí je přesný časový údaj, tedy doba, kdy pacient s doprovodem do ordinace přišel a kdy odešel. Tento údaj je klíčový pro zaměstnavatele při posuzování délky pracovního volna.

Zaměstnanec by měl mít na paměti, že potvrzení je třeba předložit zaměstnavateli bezodkladně po návratu do zaměstnání. V praxi to znamená nejlépe hned následující pracovní den. Pokud zaměstnanec potvrzení nepředloží, může zaměstnavatel považovat absenci za neomluvenou, což může mít pro zaměstnance nepříjemné pracovněprávní důsledky.

V případě plánované návštěvy lékaře je vhodné informovat zaměstnavatele předem, ideálně několik dní před samotnou návštěvou. To umožní lepší organizaci práce a předejde případným nedorozuměním. Při akutních případech je samozřejmě možné oznámit návštěvu lékaře i v den návštěvy, ale i zde platí povinnost co nejdříve informovat nadřízeného.

Potvrzení o návštěvě zdravotnického zařízení může být vystaveno na předtištěném formuláři daného zdravotnického zařízení nebo může být napsáno i na čistém papíře. Klíčové je, aby obsahovalo všechny potřebné náležitosti a bylo řádně označeno razítkem zdravotnického zařízení. V některých případech může lékař na potvrzení uvést i doporučení pro další péči nebo následnou kontrolu, což může být relevantní pro případné další návštěvy.

Je důležité zmínit, že zaměstnavatel má právo kontrolovat oprávněnost čerpání tohoto pracovního volna a může si ověřovat pravdivost údajů uvedených na potvrzení. Falšování nebo upravování potvrzení je považováno za závažné porušení pracovních povinností a může vést až k rozvázání pracovního poměru. Proto je vždy nutné postupovat v souladu se zákonem a předkládat pouze pravdivé a nezkreslené doklady.

Oznámení nepřítomnosti zaměstnavateli předem

Zaměstnanec má zákonnou povinnost informovat svého zaměstnavatele o plánované nepřítomnosti v práci z důvodu doprovodu dítěte k lékaři s dostatečným předstihem. Toto oznámení by mělo být provedeno ihned, jakmile se zaměstnanec dozví o potřebě návštěvy lékaře. V praxi to znamená, že jakmile je domluvena konkrétní návštěva u lékaře, měl by zaměstnanec neprodleně informovat svého nadřízeného nebo personální oddělení. Způsob oznámení není zákonem přesně definován, ale doporučuje se písemná forma, která poskytuje jasný důkaz o splnění této povinnosti. Vhodným způsobem je zaslání e-mailu nadřízenému nebo vyplnění příslušného firemního formuláře, pokud jej zaměstnavatel používá.

Typ doprovodu	Nárok na volno	Náhrada mzdy
Doprovod dítěte k lékaři	Nezbytně nutná doba	Ano - pouze 1 den
Doprovod dítěte do nemocnice	Nezbytně nutná doba	Ano - pouze 1 den
Doprovod zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociálních služeb	Maximálně 6 dní v kalendářním roce	Ano - po celou dobu
Doprovod manžela/manželky k lékaři	Nezbytně nutná doba	Ne

Při oznamování nepřítomnosti je důležité uvést předpokládanou délku nepřítomnosti, důvod (doprovod dítěte k lékaři) a případně další relevantní informace, které mohou být pro zaměstnavatele důležité z hlediska organizace práce. Zaměstnavatel má právo požadovat doložení návštěvy lékaře potvrzením, které by mělo obsahovat časový údaj o době strávené s dítětem ve zdravotnickém zařízení. Toto potvrzení slouží jako doklad pro uznání překážky v práci a následné poskytnutí pracovního volna s náhradou mzdy.

V případě, že se jedná o plánovanou návštěvu lékaře, je vhodné oznámit nepřítomnost alespoň několik dní předem, aby měl zaměstnavatel možnost zajistit náhradu nebo přeorganizovat práci. Pokud se však jedná o akutní případ, kdy není možné dodržet delší časový předstih, je zaměstnanec povinen informovat zaměstnavatele bezodkladně, ideálně hned ráno před začátkem pracovní doby nebo v okamžiku, kdy se o potřebě návštěvy lékaře dozví.

Zaměstnavatel nemůže zaměstnanci bránit v doprovodu dítěte k lékaři, pokud jsou splněny zákonné podmínky, tedy že se jedná o nezletilé dítě nebo dítě starší v případech stanovených zákonem. Zaměstnavatel však může požadovat, aby zaměstnanec, pokud je to možné, plánoval návštěvy lékaře mimo svou pracovní dobu. V praxi je proto vhodné, aby zaměstnanec při výběru termínu návštěvy lékaře bral ohled na své pracovní povinnosti a snažil se minimalizovat dopad na pracovní proces.

Nedodržení povinnosti včasného oznámení nepřítomnosti může být považováno za porušení pracovních povinností a může vést k pracovněprávním důsledkům. Proto je v zájmu zaměstnance, aby k oznámení přistupoval zodpovědně a dodržoval případné interní předpisy zaměstnavatele, které mohou proces oznamování nepřítomnosti blíže upravovat. Správná komunikace a včasné informování zaměstnavatele přispívá k udržení dobrých pracovních vztahů a efektivnímu fungování pracoviště.

Doprovod druhým rodičem či jinou osobou

V případě, že jeden z rodičů již vyčerpal svůj nárok na pracovní volno k doprovodu dítěte k lékaři, může dítě doprovodit druhý rodič nebo jiná oprávněná osoba. Zákoník práce totiž umožňuje čerpání pracovního volna k doprovodu dítěte k lékaři oběma rodičům, přičemž každý z nich má nárok na vlastní limit dnů v kalendářním roce. Toto ustanovení reflektuje moderní přístup k rodičovství a sdílené péči o děti.

Je důležité si uvědomit, že v případě doprovodu druhým rodičem musí být splněny stejné podmínky jako u prvního rodiče. To znamená, že i druhý rodič musí být v pracovním poměru a vyšetření či ošetření dítěte není možné zajistit mimo pracovní dobu. Zaměstnavatel má právo požadovat potvrzení o návštěvě zdravotnického zařízení, které dokládá nezbytnost doprovodu během pracovní doby.

V situacích, kdy ani jeden z rodičů nemůže dítě k lékaři doprovodit, může tuto roli převzít jiná oprávněná osoba. Může se jednat například o prarodiče, jiného příbuzného nebo osobu, která má dítě v péči na základě rozhodnutí příslušného orgánu. I v těchto případech platí stejné podmínky pro poskytnutí pracovního volna jako u rodičů, včetně nároku na náhradu mzdy nebo platu.

Zaměstnavatel by měl být o záměru čerpat pracovní volno k doprovodu dítěte informován s dostatečným předstihem. Je vhodné, aby rodiče či jiné oprávněné osoby koordinovali své návštěvy lékaře s dítětem tak, aby minimalizovali dopad na pracovní proces. Pracovní volno se poskytuje pouze na nezbytně nutnou dobu, maximálně však jeden den, pokud je cesta k lékaři delší než jeden den.

V praxi se často setkáváme s situacemi, kdy se rodiče v doprovodu dítěte k lékaři střídají podle svých pracovních možností a povinností. Tento flexibilní přístup umožňuje lepší sladění pracovního a rodinného života. Je však třeba mít na paměti, že každý rodič může vyčerpat maximálně stanovený počet dnů v kalendářním roce, a to i v případě, že druhý rodič svůj limit nevyužil.

Pro zaměstnavatele je důležité vést přesnou evidenci čerpání pracovního volna k doprovodu dítěte u všech oprávněných osob. Tato evidence slouží nejen pro účely kontroly čerpání stanovených limitů, ale také pro správné vyúčtování náhrady mzdy nebo platu. Zaměstnavatel by měl mít jasně stanovená pravidla pro oznamování a dokládání těchto absencí, aby se předešlo případným nejasnostem nebo sporům.

V případě rozvedených rodičů nebo rodičů žijících odděleně má nárok na pracovní volno k doprovodu dítěte k lékaři ten rodič, kterému bylo dítě svěřeno do péče, případně oba rodiče, pokud mají stanovenu střídavou péči. I v těchto případech platí stejné podmínky a limity pro čerpání pracovního volna jako u rodičů žijících ve společné domácnosti.

Limity počtu návštěv za kalendářní rok

Zákoník práce stanovuje jasná pravidla ohledně limitů počtu návštěv lékaře s dítětem v průběhu kalendářního roku. Zaměstnanec má nárok na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu k doprovodu dítěte do zdravotnického zařízení. Tento nárok však není neomezený a je třeba respektovat určité limity stanovené zákonem.

V rámci jednoho kalendářního roku může zaměstnanec čerpat pracovní volno na doprovod dítěte k lékaři maximálně v rozsahu odpovídajícím devíti pracovním dnům. Pro samoživitele nebo zaměstnance, který má v trvalé péči dítě ve věku do 15 let a žije s ním v domácnosti sám, se tento limit zvyšuje na šestnáct pracovních dnů v kalendářním roce. Je důležité si uvědomit, že tyto dny nejsou automaticky celými pracovními dny, ale vztahují se pouze na nezbytně nutnou dobu návštěvy.

Zaměstnavatel musí poskytnout pracovní volno i v případě, že se jedná o návštěvu specializovaného lékaře mimo místo bydliště dítěte. V takovém případě se do limitu započítává i doba strávená na cestě. Náhrada mzdy nebo platu přísluší pouze jednomu z rodičů, a to tomu, který doprovod skutečně realizuje. Pokud by chtěli rodiče čerpat volno střídavě, musí se o celkový limit podělit.

Je třeba zdůraznit, že tyto limity se vztahují výhradně na návštěvy zdravotnických zařízení a nelze je využít pro jiné účely. Do těchto limitů se nezapočítávají případy, kdy je dítě hospitalizováno a rodič s ním zůstává v nemocnici na základě doporučení lékaře. Takové situace jsou řešeny samostatně jako dlouhodobé ošetřování člena rodiny.

Zaměstnavatel má právo požadovat potvrzení o návštěvě zdravotnického zařízení, které musí obsahovat údaje o době strávené návštěvou. Pokud zaměstnanec překročí stanovený limit návštěv, může si vzít dovolenou nebo se se zaměstnavatelem dohodnout na náhradním řešení, například napracování zameškaných hodin nebo neplacené volno.

Při plánování návštěv lékaře je vhodné myslet na rovnoměrné rozložení čerpání těchto dnů v průběhu celého roku. Není výjimkou, že některé chronické zdravotní problémy dítěte vyžadují pravidelné kontroly, a proto je důležité s limitem hospodařit zodpovědně. Zaměstnavatel by měl být o plánovaných návštěvách informován s dostatečným předstihem, aby mohl zajistit náhradu nebo přeorganizovat práci.

V případě, že dítě vyžaduje častější návštěvy lékaře než umožňuje zákonný limit, je možné situaci řešit individuální dohodou se zaměstnavatelem nebo využitím jiných institutů pracovního práva. Někteří zaměstnavatelé nabízejí v rámci benefitů dodatečné volno na péči o děti nad rámec zákonných povinností, což může být významnou pomocí pro rodiče chronicky nemocných dětí.

Možnosti čerpání neplaceného volna

Zaměstnanec má podle zákoníku práce několik možností, jak řešit situaci, kdy potřebuje doprovodit své dítě k lékaři. Neplacené volno představuje jednu z alternativ, kterou lze využít v případě, že již byly vyčerpány jiné zákonné možnosti. Při čerpání neplaceného volna je důležité si uvědomit, že zaměstnavatel není povinen takovému požadavku vyhovět, na rozdíl od případů, kdy zákon stanoví povinnost poskytnout pracovní volno.

V souvislosti s doprovodem dítěte k lékaři je primárně vhodné využít pracovní volno s náhradou mzdy, na které má zaměstnanec ze zákona nárok. Pokud však již zaměstnanec vyčerpal stanovený rozsah placeného volna nebo se jedná o situaci, která nespadá pod zákonné důvody, může požádat o neplacené volno. Zaměstnavatel při posuzování žádosti o neplacené volno přihlíží k provozním možnostem pracoviště a k důvodům, které zaměstnance k žádosti vedou.

Při čerpání neplaceného volna je třeba počítat s několika důležitými aspekty. Především zaměstnanec v době neplaceného volna nemá nárok na mzdu ani náhradu mzdy. Navíc je nutné řešit otázku zdravotního pojištění, které si v případě delšího neplaceného volna musí zaměstnanec hradit sám, pokud nespadá do kategorie osob, za které platí pojištění stát. Sociální pojištění se během neplaceného volna neplatí.

Pro čerpání neplaceného volna z důvodu doprovodu dítěte k lékaři je nezbytné podat písemnou žádost zaměstnavateli s dostatečným předstihem. V žádosti by měl zaměstnanec uvést konkrétní důvod, předpokládanou délku nepřítomnosti a případně přiložit potvrzení o plánované návštěvě lékaře. Doporučuje se mít předem připravený plán zastupitelnosti, který může zvýšit šanci na schválení žádosti.

Zaměstnavatel může v rámci vnitřních předpisů stanovit vlastní pravidla pro poskytování neplaceného volna, včetně postupu při podávání žádostí a maximální délky neplaceného volna. Je vhodné se s těmito pravidly předem seznámit. Některé organizace mají například stanoveno, že neplacené volno lze čerpat až po vyčerpání řádné dovolené, což může být relevantní i v případě doprovodu dítěte k lékaři.

V praxi se osvědčuje otevřená komunikace se zaměstnavatelem a hledání oboustranně přijatelného řešení. Pokud je to možné, je vhodné plánovat návštěvy lékaře mimo pracovní dobu nebo využít flexibilní pracovní doby, pokud ji zaměstnavatel nabízí. V případě pravidelných lékařských prohlídek lze také zvážit úpravu pracovní doby nebo částečný úvazek jako dlouhodobější řešení.

Doprovod dítěte se zdravotním postižením

Zaměstnanec má podle zákoníku práce nárok na pracovní volno k doprovodu dítěte se zdravotním postižením do zdravotnických zařízení. Toto právo je specificky upraveno a poskytuje širší rozsah benefitů než běžný doprovod zdravého dítěte. V případě dítěte se zdravotním postižením má zaměstnanec nárok na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu na nezbytně nutnou dobu, maximálně však na šest pracovních dnů v kalendářním roce, pokud se jedná o osamělého zaměstnance, který pečuje o dítě až do dovršení 16 let věku dítěte.

Toto ustanovení reflektuje zvýšenou náročnost péče o zdravotně postižené dítě a častější potřebu návštěv zdravotnických zařízení. Za osamělého zaměstnance se považuje svobodný, ovdovělý nebo rozvedený zaměstnanec, který nežije s druhem či partnerem. Náhrada mzdy nebo platu v těchto případech přísluší ve výši průměrného výdělku. Je důležité poznamenat, že toto volno lze čerpat i po jednotlivých dnech nebo jeho částech, podle potřeby návštěv zdravotnických zařízení.

Zaměstnavatel je povinen toto volno poskytnout, přičemž zaměstnanec musí předem nebo bezprostředně po návštěvě lékaře doložit potvrzení o návštěvě zdravotnického zařízení. Nárok na toto volno není podmíněn vyčerpáním dovolené ani jiných forem pracovního volna. Zaměstnavatel nemůže toto volno odmítnout, pokud jsou splněny zákonné podmínky, a jeho neposkytnutí by mohlo být považováno za porušení pracovněprávních předpisů.

V praxi je často nutné plánovat tyto návštěvy lékaře s předstihem a koordinovat je s pracovními povinnostmi. Doporučuje se vést přehlednou evidenci čerpání tohoto volna, aby bylo možné kontrolovat nepřekročení maximálního ročního limitu. Zaměstnanec by měl také zvážit rovnoměrné rozložení návštěv během roku, pokud to zdravotní stav dítěte umožňuje.

Specifická situace nastává v případě, kdy je nutné s dítětem absolvovat lázeňskou péči nebo obdobný pobyt. V takovém případě se toto volno nepočítá do limitu šesti dnů a řídí se jinými ustanoveními zákoníku práce. Zaměstnanec má v těchto případech nárok na pracovní volno bez náhrady mzdy nebo platu, případně může čerpat dovolenou.

Je třeba zdůraznit, že tento benefit není přenosný na jiného rodinného příslušníka a je vázán přímo na zaměstnance pečujícího o zdravotně postižené dítě. V případě, že o dítě pečují oba rodiče, mohou si návštěvy u lékaře rozdělit, přičemž každý z nich má nárok na příslušné pracovní volno podle svého pracovního poměru. Toto ustanovení tak významně pomáhá rodinám se zdravotně postiženými dětmi skloubit pracovní povinnosti s náročnou péčí o dítě.